Je tady! Knižní tip, který potěší nejen čtenáře zahraniční literatury, ale i milovníky literatury klasické. Virtuální baterkou jsme si posvítili na Internet Archiv. Nabízí nepřeberné množství bezplatných knih, filmů, softwaru, hudby, webových stránek a dalších dokumentů.
Takhle vypadá úvodní stránka…
Samozřejmě nás mezi miliony textů světových knihoven a dalších institucí zaujala řada stránek (Cože? „Tajné“ dokumenty NASA a celá knihovna MANGA?). Baterka zablikala u obsáhlého archivu knih.
knihovna Mangy, paráda něco pro komiksáky…A nepřeberné množství knížek pro cizořečomily, tramtadadá…Původní rukopis o Alence…
Proto jsme vsadili na klasiku. Prohlédněte si bohatě ilustrovanou faksimilii původního rukopisu o Alence, z něhož později vznikla známá kniha Lewise Carolla „Alenka v říši divů“. Jestli raději čtete ušima, stačí listovat, prohlížet obrázky a do příběhu se zaposlouchat na LibriVoxu. Když vám bude Alenka v angličtině málo, díky Internet Archivu se můžete do jejích dobrodružství začíst třeba i ve svahilštině, němčině, esperantštině…
Napříč celou republikou existuje projekt digitalizace a zpřístupňování dokumentů na internetu, který je známý pod názvem Kramerius. Různé instituce zapojené v tomto projektu digitalizují například historické dokumenty, u nichž hrozí degradace, ale i mnoho dalších knih i periodik. Podle Registru Krameriů (https://registr.digitalniknihovna.cz/) se v digitálních knihovnách jednotlivých institucí momentálně nachází 626 685 dokumentů (z toho 113 486 veřejně přístupných).
Každá zapojená instituce (většinou knihovna, případně muzeum atd.) má svou vlastní instalaci aplikace Kramerius, a je proto zatím potřeba vyhledávat dokumenty přes Krameria konkrétní instituce. Velkou výhodou je schopnost systému vyhledávat v plných textech, což umožňuje technologie OCR, která převádí obrazová data vzniklá naskenováním do textové podoby.
U některých
dokumentů můžete vidět symbol zámečku. I digitalizované zdroje totiž podléhají
autorskému zákonu a je tedy možné se k nim dostat pouze ze sítě instituce,
která jej digitálně zpracovala.
V našem
Krameriu najdete monografie i periodika, ale jádro tvoří regionální noviny. Do
digitální knihovny je možné se proklikat přes naše webové stránky, ale
jednodušší přístup je přes internetovou adresu http://www.digitalniknihovna.cz/svkul
Do vyhledávacího pole následně stačí zadat dotaz a v případě potřeby
množství nalezených výsledků ještě zúžit pomocí filtrů v levém menu. Z domova
tak můžete prostudovat vše, co již nepodléhá autorskému zákonu.
Ještě před 5 lety často, ale zcela nečekaně přicházel za mnou do ředitelny. Bylo to v době, kdy mu vycházely v Denících Bohemia soudničky a sloupek nazvaný Očima Arnošta Hermana. To se pak postavil za má záda a sledoval mne, jak otvírám na počítači bázi Anopress a prověřuji, které texty mu vyšly v Denících Bohemia. Jako pečlivý bibliograf chtěl mít přehled o všech regionálních mutacích, v nichž se jeho texty objevily. Pak jsme si chvíli povídali i o tom, jaké knihy se mu podařilo získat do sbírky, nebo naopak, co se mu podařilo prodat v antikvariátu.
V poslední době se už pomalu zbavoval některých seriálů, které sbíral řadu desetiletí. Jako bývalý junák a obdivovatel Jaroslava Foglara měl řadu čísel Rychlých šípů, později i řady Čtyřlístků, pokud mne paměť neklame. Bylo to v době, kdy už mu tolik zdraví nesloužilo a kdy už býval i zapomnětlivější. Do kanceláře přicházel se svou tradiční starodávnou aktovkou, kterou občas u mne zapomněl, ale vždy se pro ni vrátil dříve, než jsem si všiml, že leží osamoceně u nohy stolu. Tehdy jsme také vzpomínali na úspěšné akce, které u nás dříve uspořádal. Od roku 2004 do roku 2010 to byla každoročně aspoň jedna výstava nebo beseda. Hovořil na nich o válečném letci Otto Hanzlíčkovi, vzpomínal na regionální historičku Helenu Borskou či na Jaroslava Foglara, který krátce žil v Předlicích a s nímž se A. Herrmann znal osobně, i když ne z ústeckého předměstí.
Těšilo mne, že z desítky knih, které Arnošt Herrmann napsal pod pseudonymem Herman, poslední tři vydala naše knihovna společně se Severočeským klubem spisovatelů. Byly to „Dlouhé dny čekání“ v roce 2007, „Pět minut po rozsudku“ v roce 2008 a „Ze soudní síně“ v roce 2012. V květnu 2012 jsme v knihovně navíc uspořádali oslavu jeho osmdesátin a vím, že řada účastníků na ni stále vzpomíná. U doktora Herrmanna jsem obdivoval jeho neustálý zájem o vše, co se v knihovně děje. Z návštěv v mé kanceláři si vždy odnášel s sebou měsíční program. Do něho si poznamenával detaily o akcích, na které ho Iva Opravilová upozorňovala a které pak v článcích využíval. Představuji si, že v nebi nad námi Arnošt Herrmann dále sleduje, co se děje v knihovně, a všechny tam o tom informuje.
Aleš Brožek, emeritní ředitel SVKUL
Medailonek
Ústecký spisovatel a právník Arnošt Herrmann se narodil 2. května 1932 v Mladé Boleslavi. Po studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil jako advokát i soudce. Byl členem Obce spisovatelů a místopředsedou Severočeského klubu spisovatelů. Literárně debutoval novelou „Dům na pobřeží“, která v roce 1961 vycházela na pokračování v Průboji. S rukopisem „Vůně podzimního listí“ se v roce 1974 zúčastnil soutěže Severočeského nakladatelství a získal 3. cenu. Próza vyšla knižně pod názvem Muž na betonových schodech o dva roky později. Po ní následovaly knihy Velká bílá oblaka (1979), Krůpěj rosy (1982) a Žena v taláru (1983). K vlastním zážitkům z dětských a studentských let se autor vrátil ve vzpomínkových knihách Nad městem zářily hvězdy (2003) a Dlouhé dny čekání (2007). Příběhy ze soudních síní přináší prózy Pět minut po rozsudku (2008) a Ze soudní síně (2012). JUDr. Arnošt Herrmann, který je v literárním a novinářském světě znám pod pseudonymem Arnošt Herman, zemřel 13. března 2020. (Zdroj: REOS, Wikipedie)
Vzpomínka Aleš Brožek / medailonek Jana Bednářová / ilustrace Václav Školoud
Máte chuť na nejnovější knížky? Obchody jsou zavřené a knihovna taky. Ale pozor! Můžete si půjčit e-knihu z pohodlí domova a to klidně hned. Stačí si to vyklikat tady 🙂
Nudíte se? Nevíte, co s časem? Nebo jen nemůžete sehnat tu správnou knihu? Máme pro vás zábavu. Můžete prozkoumat portál Knihovny.cz. Naleznete zde vyhledávání v českých knihovnách a databázích, odborné a vědecké licencované publikace ze zahraničí, ale i volně dostupné elektronické knihy ke stažení . Tak se do toho pusťte. I přes naše zavřené dveře můžeme být spolu 🙂 díky těmto službám.
Mrkněte, co vše můžete využít. Grafika Václav Školoud / ilustrace Pixabay.cz
V dubnu loňského roku jsme měli možnost
v rámci studijní cesty SDRUK navštívit zemi tulipánů, sýrů, větrných
mlýnů, vodních kanálů a krásných knihoven – Holandsko.
Městská knihovna Eemland v Amersfoort byla
postavena v roce 2014 a je zařazena mezi nejhezčí knihovny v Holandsku.
Umístěna je bezprostředně vedle středověkého centra města. Přestože jde o
moderní stavbu, stala se jeho přirozenou součástí. Jde o multikulturní zařízení
s velkou nabídkou kulturních a vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost. Kromě knihovny lze navštívit také archiv,
galerie, umělecké školy a další instituce.
Prostory Univerzitní knihovny
v Utrechtu byly původně součástí královského paláce postaveného před více
než 200 lety. Dnes, kdy je palác využíván jako knihovna, plní funkci
plnohodnotného edukačního a informačního pracoviště. Studentům nabízí kromě
běžných služeb i možnost realizovat se v různých aktivitách knihovny a ve vlastních
studentských projektech.
Městská knihovna v Rotterdamu je jednou z
největších knihoven v Holandsku a největší v Rotterdamu. V její
sedmipatrové budově najdete vedle knihovních regálů se spoustou zajímavých knih
také kino, vlastní divadlo, obřadní síň, galerii a další výstavní prostory.
Knihovna plní funkci společenského a kulturního centra, je místem setkávání a
je opravdu hojně navštěvována – je nezvykle hlučná, žije. Tichý „koutek“ se
zhruba tisícem míst nabízí odhlučněná studovna v nejvyšším patře knihovny.
Architektonicky
velmi zajímavá budova Univerzitní knihovny TU v Delftu byla postavena zhruba
před 20 lety podle plánů delftských architektů. Dle slov našeho průvodce
popisují vzhled knihovny lidé různě – nám svým tvarem a rozložením nejvíce
připomínala UFO. Knihovna nabízí přívětivý a vizuálně neotřelý prostor a tisíce
studijních míst. Pro studenty se pravidelně pořádají zábavně kulturní a
vzdělávací akce. Pro projekty studentů a profesorů je k využití vývojová laboratoř
s nahrávacím studiem.
Městská
knihovna School7 v Den Helder, z jejíž kavárny je
krásný výhled na denhelderský přístav, byla vybudována na místě bývalé školy.
Při výstavbě nebyla původní budova školy zbourána, ale ponechána a obestavěna.
Vznikl tak velmi zajímavý prostor, kdy střed knihovny tvoří bývalá budova školy
(včetně střechy se střešní krytinou) spojená s dostavbou různými můstky. Zajímavě
působí malé „studovny“ vybudované na místech bývalých školních záchodků.
Knihovna je společenským centrem města, vedle běžných služeb pořádá vzdělávací,
kulturní a společenské akce pro širokou veřejnost a spoustu aktivit pro děti a
mládež. Mezinárodní federací IFLA byla Městská knihovna v Den Helder vyhlášena
nejlepší veřejnou knihovnou na světě roku 2018.
Pár střípků a zajímavostí ze života učitele národů. Jen si nejsme jistí, odkud přišlo „Jan Amos Komenský skákal z okna na ženský“ 🙂 Níže pak vybírejte z akcí na tento měsíc.
Poznáte, ze které knihovny jsou pořízeny tyto fotografie? První správná odpověď vyhrává. Cena je překvapivě kniha 🙂 Na výherce bude čekat na pultě ve Velké Hradební, ve vědecké části naší knihovny… Tak do toho!
Francouzský spisovatel, dramatik, jeden ze
zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury.
Narodil se v Nantes, otec Pierre byl právníkem, matka Sophie pocházela ze staré námořnické rodiny. Měl čtyři mladší sourozence – bratra Paula a sestry Annu, Mathildu a Marii.
O čem asi Jules přemýšlel. Možná o nějakém díle, vynálezu… čert ví 🙂 Foto z roku 1856 Zdroj Wikipedia
STUDIA
V roce 1835 nastoupil do základní katolické školy v Saint-Stanislas, v letech 1844-1846 navštěvoval Lycée Royal v Nantes, kde maturoval. Potom odešel na otcovo přání do Paříže studovat práva, jako nejstarší z dětí měl později převzít rodinou advokátní praxi. Život mu komplikovaly vleklé zdravotní potíže, přesto studia úspěšně dokončil.
PSANÍ
Po skončení studií nezahájil právnickou kariéru, ale začal se živit psaním. Zpočátku se mu nedařilo, proto požádal otce o půjčku a rozhodl se obchodovat na burze. Ve volném čase se věnoval psaní.
Psal od mládí básně, povídky, divadelní hry, nejprve bez většího úspěchu. Později se zaměřil na nový literární útvar – cestopis. V roce 1862 dokončil dobrodružný román Pět neděl v balóně, díky tomu se seznámil s vydavatelem Pierrem Julesem Hetzelem, který byl ochoten ho vydat. Obrovský úspěch románu mu zajistil exkluzivní smlouvu na dvacet let. Zbavil se existenčních problémů a mohl se věnovat spisovatelské práci.
O Vernem si mohli jeho současníci přečíst v tomhle časopise v neděli 15. června v roce 1884. Zdroj Wikipedia
ZAJÍMAVOSTI
V roce 1857 se oženil s Honorine Morelovou, vdovou, matkou dvou dcer. Narodil se jim syn Michel, manželství však nebylo šťastné.
Rád cestoval, podnikl mnoho dobrodružných výprav.
Od roku 1871 žil až do své smrti v Amiensu, napsal tam většinu svých románů.
Zemřel ve své pracovně za psacím stolem.
Své rukopisy odkázal synovi Michelovi, ten se staral o jejich vydávání ještě mnoho let po otcově smrti.
„Ať jsem cokoliv napsal, ať jsem cokoliv vymyslel – vše to jednou ustoupí skutečnosti, neboť přijde čas, kdy úspěchy vědy daleko předstihnou možnosti fantazie…“
DÍLO
Dílo vycházelo pod souhrnným názvem Podivuhodné
cesty, nápad vydavatele Pierra Julese Hetzela.
Pro české čtenáře ho objevil Jan Neruda.
Z cesty do Paříže přivezl první úspěšnou „verneovku“ Pět neděl
v balóně.
Podle pověsti se jako jedenáctiletý nechal najmout
na loď, připravující se na odplutí do Indie. Rodiče dobrodružství odhalily a
v cestě včas zabránily.
V románech předpověděl řadu pozdějších vynálezů
(lety řiditelným balónem, kosmické lety, skafandr, elektrický motor, tank,
vrtulník…).
Voyages et aventures du capitaine Hatteras, typická vazba francouzského vydání Verneova cyklu Podivuhodných cest od nakladatele Pierra-Julese Hetzela. Zdroj Wikipedia
PODIVUHODNÉ CESTY
Pět neděl v balóně (1863)
Děti kapitána Granta (1867-1868)
Dvacet tisíc mil pod mořem (1869-1870)
Na kometě (1877)
Patnáctiletý kapitán (1878)
Dva roky prázdnin (1888)
Tajemný hrad v Karpatech (1892)
Vynález zkázy (1896)
DALŠÍ DÍLA
Zlomená stébla (1849)
Cesta pozpátku do Anglie a Skotska (1989)
Paříž ve dvacátém století (1994)
Historie velkých objevů (1870-1880)
Cesty na divadle (1881)
Použitá literatura:
BRANDIS, Jevgenij Pavlovič. Snílek Jules Verne. 1. vyd. Praha: lidové Nakladatelství, 1981. 256
s.
LOTTMAN, Herbert R. Jules Verne. Vyd. 1. Praha: Brána, 1998. 333s.
Pokud rádi tančíte a máte blízký vztah ke knihám a knihovně, nenechte si ujít třetí ročník knihovnického plesu poslední únorový den. Již podruhé si můžete zatančit přímo na půdě vědecké knihovny ve zrekonstruované Wolfrumově vile. Lístky stojí 150 korun a můžete si je zakoupit na našich recepcích. Těšíme se na shledání a přejeme pěknou zábavu.
Plujeme na cool vlně projektu CIZOJAZYČNÁ LITERATURA, který je zaměřen na podporu doplňování cizojazyčné literatury v knihovnách pro potřebu rozvoje jazykových dovedností obyvatel. Projekt je financován Ministerstvem kultury České republiky a jeho realizaci zajišťuje Moravská zemská knihovna Brno. Děti i dospělí si mohou v našem Oddělení cizojazyčné literatury půjčit díla současné moderní literatury různých jazykových úrovní.
Do nového roku přejeme všem našim čtenářům jen to nejlepší. Ať se vám plní sny a vaše kroky provází vlídnost. Děkujeme, že jste s námi! Vaši knihovníci 🙂
Generál František Fajtl, rodák z Donína u Loun, právem náleží mezi legendární postavy československého letectva. Za druhé světové války se zúčastnil protifašistického odboje ve Francii, Velké Británii a v Sovětském svazu. Jako stíhací pilot sloužil u britského Královského letectva (RAF), kde mu bylo jako jednomu z mála československých letců svěřeno i velení vlastní peruti – bojoval v čele 313. československé stíhací peruti RAF. Bohaté zážitky z válečných let generál Fajtl literárně zpracoval do několika vlastních memoárů.
Kniha Generál Fajtl: slovem historika, rodiny a objektivem fotografů je rozsáhlou biografií válečného letce Františka Fajtla. Jak již podnázev napovídá, autory publikace jsou vojenský a letecký historik Jiří Rajlich a dcera Františka Fajtla Jitka Režná. Na Fajtlův životní příběh je tak nahlíženo ze dvou stran. První část knihy je líčena z historického a dokumentárního hlediska a osobnost generála Fajtla a jeho okolí je zasazeno do širšího dobového kontextu. Druhý pohled je osobnější a důvěrnější – přináší společné vzpomínky Fajtlovy manželky Hany a jeho dvou dcer, Jany a Jitky. Celý příběh dokresluje velké množství doprovodných dobových fotografií.
„Seznámení a korespondence s Christianem Beese má pro mne zvláštní přídech. Svým způsobem ho vnímám jako blížence. Naši otcové se na malý okamžik utkali ve válečném vzdušném souboji. Arthur Beese sestřelil Františka Fajtla. Za několik měsíců se mu narodil syn Christian. Můj táta svým umem, houževnatostí, rozvahou a určitě s velkou dávkou štěstí své sestřelení v roce 1942 přežil, později se zapojil do dalších bojů a dočkal se konce války. Pro Arthura Beese, který patřil k velkým německým esům, skončil sestřel jeho letadla americkým pilotem v roce 1944 tragicky.“ (s. 851–852)
RAJLICH, Jiří a Jitka REŽNÁ. Generál Fajtl: slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Cheb: Svět křídel, 2012. 863 s. Svět křídel. ISBN 978-80-87567-12-8.
Literární ocenění Magnesia Litera již od roku 2002 uděluje každoročně Sdružení Litera a to v několika kategoriích. Hlavním cílem této knižní ceny je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy domácí produkce.
Vendula Borůvková – 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo
Litera za naučnou literaturu:
Jan Votýpka, Iva Kolářová, Petra Horáka a kol. – O parazitech a lidech
Litera za nakladatelský čin:
Bohumil Hrabal, Václav Kadlec (ed.), Jiří Pelán (ed.) – Spisy Bohumila Hrabala 1–7
Litera za publicistiku:
Jakub Szántó – Za oponou války
DILIA Litera pro objev roku:
Anna Cima – Probudím se na Šibuji
Litera za překladovou knihu:
Morten A. Strøksnes, přeložila Jarka Vrbová – Kniha o moři
Magnesia blog roku:
Michaela Dufková – Zápisník alkoholičky
Magnesia Litera Kniha roku – Hodiny z olova Radky Denemarkové je inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Vypráví nejen o krizi evropské společnosti i rodiny a hledání nového smyslu života, ale ukazuje i soudobou podobu čínské společnosti jako totalitního režimu. Tuto a další oceněné knihy si můžete vypůjčit v naší knihovně a vyhledat v našem katalogu 🙂.
Nastal čas zabrousit i do světa fantastiky. Ze tří základních žánrů, které se pod názvem fantastika skrývají, nahlédneme do žánru science fiction (fantasy a horor si necháme třeba někdy do budoucna). Nebudeme putovat daleko, zůstaneme hezky doma v Čechách a představíme si šestidílný (asi?) románový cyklus Mycelium spisovatelky Vilmy Kadlečkové.
“Pětice posvátných drog. Pět stupňů na cestě k Osvícení: to je to nejskvělejší a nejstrašnější, co přinesla civilizace Össanů lidským planetám. Gömeršäul, terronsky zvaný Jantarové oči, prolomí hradby příčetnosti. Laëgühr, Led pod kůží, zaostří mysl na vzdálený cíl. Ökrë, Pád do temnot, sežehne plamenem všechno, co bylo; a yantrün, Vidění, otevře bránu do nového světa a nové reality. Nakonec přímo k duši promluví räwë, Hlasy a hvězdy – a spojí chaos pochybností do jediného a jedinečného celku, do Vesmírného kruhu Dokonalého Bytí.
Taková je víra Össeanů.
Jenže pak jsou tady ti ostatní. Lidi jako Lucas Hildebrandt, kteří sice pochopili, co se po nich chce, ale stejně to jaktěživi neudělají správně. Vesmírnému kruhu Dokonalého Bytí zásadně říkají Nesmírný puch Dokonaného Zblití; a místo aby stoupali k Bohu, zarytě klopýtají přesně opačným směrem. Pro ně je to opravdové peklo. Nebo aspoň boj o život. Pět stupňů nesvobody, závislosti, šílenství.”
Tato úvodní slova Mycelia představují nejen pětici posvátných drog, ale také názvy jednotlivých dílů – tedyJantarové oči (2013), Led pod kůží (2013), Pád do temnot (2014), Vidění (2014) a Hlasy a hvězdy (2016). Šestý díl chybí. Je to proto, že původně mělo Mycelium vyjít jako pentalogie. Jelikož se ale jednotlivá vlákna příběhu začala více a více rozpínat, rozrůstat a šířit (tak jako spory hub), autorka poslední díl rozdělila a v blízké či daleké budoucnosti by měl vyjít díl šestý – Vrstva ticha (sühëhl). Kdy to bude? Rë Akkütlix, to vážně nevím! Termíny se mění a protahují. Najisto vím jen to, že se nemůžu dočkat.
“Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu.” (Össanské přísloví)
Oč jde? Vlastně o houby. Přesněji řečeno o myceliální technologie pocházející z planety Össe, bez nichž by se Země blízké budoucnosti, v níž se příběh odehrává, neobešla. Mycelia se stala nezbytnou součástí světa pozemšťanů. Přinesla jim spoustu nových možností – třeba objevovat nejvzdálenější části vesmíru a osidlovat jiné planety. Z Össe ale nepřichází jen to dobré. Její obyvatelé totiž nepřišli sami. S nimi se na Zemi šíří i jejich fanatická víra, vpravdě krvavé náboženství a naprostá nedotknutelnost Církve Akkütlixovy. Své o tom ví Lucas Hildebrandt, nebo chcete-li Lükeas Lus (Nevybroušený kámen). Ten již účinky mycelia pocítil na vlastní kůži a zdá se, že jako jediný vidí, jak vliv Össanů na Zemi vzrůstá. Cítí, jak zárodky mycelií začínají bujet, vlákna se proplétat, prorůstat a nabývat, natahovat se, pohlcovat okolní svět, růst a… mezi všemi těmi houbami ze stínu vystupuje Hmyzí bůh Akkütlix vyžadující lidské oběti.
Jestli se nebojíte a máte rádi knižní trailery, jeden až mrazivý vám můžeme doporučit ZDE.
Plešatá zpěvačka mě dostala hned po prvním přečtení. Neskonale jsem se bavila od začátku až do konce. Vždy se k ní po čase vracím, ať mám smutek, vztek, či jsem šťastná… Je totiž skvělou přítelkyní pro jakoukoli náladu. Kdyby se mne někdo zeptal, „která kniha Vás v životě ovlivnila,“ zřejmě by se na nejvyšší příčky dostala právě Plešatá zpěvačka. Na tuhle „antihru“, jak ji označil sám autor, totiž nelze zapomenout.
Plešatá zpěvačka je dramatickým debutem francouzského dramatika a básníka rumunského původu Eugena Ionesca (26. 11. 1909 – 28. 3. 1994). Název hry nevymyslel její autor, ale představitel hasiče Henry-Jacques Huet, který při zkouškách popletl text. Namísto aby řekl „institutrice blonde“ (světlovlasá učitelka), vyšlo z jeho úst „cantatrice chauve“ (plešatá zpěvačka). Ionescu, který byl přítomen na zkoušce, okamžitě zareagoval: „Tohle je název hry!“ Hra byla poprvé uvedena 11. května 1950 a měla 25 repríz.
Příběh se odehrává kdesi v okolí Londýna. Dva manželské páry, Smithovi a Martinovi, spolu během hry rozprávějí způsobem, který nemá s rozhovorem mnoho společného. Plané tlachání obou párů postupně nabývá na intenzitě a agresivitě, stále více ztrácí komunikativní charakter. Do tohoto podivného světa vstupuje velitel požárníků, aby uhasil neexistující požár. Po ujištění, že je vše v pořádku, zůstává. Na žádost přítomných manželů a služebné Mary vypráví anekdoty. Ty ovšem nejsou ani trochu směšné a nikdo se je ani nesnaží pochopit. Fantasmagorický kolotoč pokračuje a graduje. Aktéři mluví jako rozbité automaty, vyměňují si banální sdělení a chrlí otřepaná klišé, jež spolu vzájemně nesouvisí…
…
POŽÁRNÍK: Nu dobrá. – Hoří u vás? PANÍ SMITHOVÁ: Proč se nás na to ptáte? POŽÁRNÍK: Nu protože – promiňte – mám rozkaz uhasit všechny ohně ve městě. PANÍ MARTINOVÁ: Všechny? POŽÁRNÍK: Ano, všechny. PANI SMITHOVÁ (v zmatku): Já nevím… Myslím, že ne. Chcete, abych se šla podívat? PAN SMITH (čichaje): Nic takového tu nebude. Není cítit spáleninu. POŽÁRNÍK (zarmoucen): Vůbec nic? Neměli byste ani ohýnek v krbu, něco hořícího na půdě nebo ve sklepě? Alespoň nějaký malinký sotva začínající ohýnek? PANÍ SMITHOVÁ: Víte, nechci vás zarmoutit, ale myslím, že tu pro vás teď nic není. Slibuji vám, že vás ihned upozorním, jakmile k něčemu dojde. POŽÁRNÍK: Nezapomeňte, prokážete mi tím službu. PANÍ SMITHOVÁ: Berte to jako slib. POŽÁRNÍK (k manželům Martinovým): A u vás také nehoří? PANÍ MARTINOVÁ: Bohužel, ne. PAN MARTIN (k požárníkovi): Teď je to všude dost špatné. POŽÁRNÍK: Velmi špatné. Skoro nic není, pár maličkostí, jeden komín, jedna stodola. Nic vážnějšího. Nevynáší to. A když není výkon, výkonnostní prémie jsou hubené. PAN SMITH: Nic se nedaří. Všude je to stejné. V obchodě, v zemědělství je to letos jako s požáry, jde to špatně. PAN MARTIN: Nesype a nehoří. POŽÁRNÍK: Ani žádné zátopy. PANÍ SMITHOVÁ: Ale je dost cukru. PAN SMITH: Protože se dováží ze zahraničí. PANÍ MARTINOVÁ: S požáry je to obtížnější. Příliš vysoká cla! POŽÁRNÍK: Sem tam, ale také dost vzácně, se vyskytne jedna nebo dvě otravy plynem. Tak jedna mladá žena se otrávila minulý týden. Nechala unikat plyn. PANÍ MARTINOVA: Zapomněla? POŽÁRNÍK: Ne, ale myslela, že je to její hřeben. PAN SMITH: Tyhle záměny jsou vždycky nebezpečné! PANÍ SMITHOVÁ: Jestlipak jste se zastavil u sirkaře? POŽÁRNÍK: Nemá to smysl. Je pojištěn proti ohni. PAN MARTIN: Navštivte tedy mým jménem vikáře Wakefieldského. POŽÁRNÍK: Nemám právo hasit ohně u duchovních. Biskup by se zlobil. Hasí si své ohně sami, nebo užívají k jejich hašení cudných panen.
…
Ještě jste ji nezkusili? Neberte okolní svět tak vážně. Oddychněte si a přečtěte si Plešatou zpěvačku.
Souhlas s použitím cookies
Tento web používá následující soubory cookies: funkční cookies (vždy) k zajištění správného fungování webu, analytické cookies (na základě souhlasu) k analýze návštěvnosti webu. Žádné z těchto cookies nelze použít k identifikaci konkrétní osoby.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
