Home cizí jazyky Black Lives Matter and Me Too (AJ + ČJ)

Black Lives Matter and Me Too (AJ + ČJ)

0
Black Lives Matter and Me Too (AJ + ČJ)

Do you ever hear words coming out of your mouth, and think to yourself “Damn…. How batshit crazy am I??”

Stalo se vám někdy, že jste slyšeli, co říkáte, a hned jste si pomysleli “sakra, copak jsem se úplně zbláznila?”

The last time this happened to me was in my meeting with the PR department at my job. We were meeting to discuss the programming for the autumn and I said, “what if I did two lectures, one on the Black Lives Matter movement and one on the Me Too movement?”

Když se to stalo naposledy mně, měla jsem zrovna pracovní schůzku s naším PR oddělením. Probírali jsme podzimní program a já řekla “co kdybych udělala dvě přednášky, jednu o hnutí Black Lives Matter a druhou o Me Too?”

The thought process was solid. I have personal, professional, and academic experience with both. I can talk about them both. They are related. What could go wrong…

Základ by byl slušný. Mám osobní, profesionální i akademické zkušenosti s obojím. Zvládnu o obou hnutích mluvit, navíc spolu souvisí. Co by se mohlo nepovést…

… with discussing two of the most controversial and explosive topics in modern society, outside their original cultural context, in my third language?

když budu přednášet o dvou z nejvíce kontroverzních a horkých tématech v moderní společnosti, a to mimo jejich původní kulturní kontext ve svém třetím jazyce?

I clearly wasn’t firing on all cylinders in that meeting. But because I am charming with my wit and sense of humor (the big American smile doesn’t hurt either), my programs were approved.

Možná jsem netrefila hřebíček přímo na hlavičku, ale protože jsem okouzlující, důvtipná a mám smysl pro humor (a velký americký úsměv nikdy nic nezkazí), domluvili jsme obě přednášky.

My personal reaction:

Reagovala jsem takhle:

I dove into researching, and dusted off the cobwebs from my memories:

Ponořila jsem se do výzkumu a vyšátrala z pod pavučin všechny související vzpomínky:

Sitting at my computer, reading that Trayvon Martin’s murderer was acquitted when all the boy had done was walk down the street wearing a hoodie and carrying a bag of Skittles.

Jak jsem seděla u počítače a četla, že vrah Trayvona Martina byl zproštěn viny, přestože jediné, co Trayvon udělal bylo, že šel ulicí v kapuci a nesl pytlík skittles.

The stranger who grabbed my crotch when we passed each other on a sidewalk.

Vzpomínka na neznámého člověka, co mě chytil za rozkrok, když jsme se míjeli na chodníku.

Having my entire university campus shocked when a young woman was gang-raped by a group of basketball players (who lived in the same university housing building as I did) and the players were allowed to finish the semester and play in the following season, while keeping their athletic scholarships. She had to drop out of school because of the trauma.

Na to, jak byl celý univerzitní kampus v šoku, když byla mladá dívka skupinově znásilněná hráči basketbalu (kteří bydleli ve stejné budově kolejí jako já) a zatímco ona musela z důvodu traumatu odejít ze školy, oni si mohli nechat svá stipendia, dokončit semestr a dokonce v další sezoně mohli dále hrát.

Seeing the SWAT team coming down from Ferguson Missouri to downtown St. Louis as the early Black Lives Matter protests escalated. Hearing the sound of breaking windows rising on the night air with plumes of smoke from flash bombs and screams of fear and anger, sirens and police lights zipping back and forth on my street.

Když se začaly vyhrocovat první Black Lives Matter protesty a já viděla policejní SWAT tým blížit se z Fergusonu v Missouri do centra Saint Louis. Slyšela jsem rozbíjení oken, viděla oblaka dýmu ze zábleskových granátů, které se míchaly s výkřiky strachu a hněvu, sirény a světly policejních majáků létající v ulici z jedné strany na druhou.

Reading the news reports about the young, unarmed black man who was murdered by police four blocks from my apartment a mere 30 minutes after I had run past that very alley.

Jak jsem četla v novinách o mladém, neozbrojeném černochovi, který byl zabit policií jenom čtyři bloky od mého bytu a navíc ještě sotva 30 minut poté, co jsem tou ulicí procházela.

After getting hit in the legs with a willow switch by my male boss, my screamed “NO!” ignored, my husband demanded that my boss apologize to me. What my boss said was “I’m sorry you reacted how you did, but these are just our traditions, and if you don’t like it and can’t accept it, you should go back to where you came from.”

Poté co jsem dostala přes nohy pomlázkou od mého nadřízeného ignorujícího, jak křičím “Ne!”, požadoval můj manžel od mého šéfa omluvu. Jediné co řekl bylo: “Omlouvám se, že jsi reagovala tak, jak jsi reagovala, ale tohle jsou naše tradice a jestli se ti nelíbí a nesouhlasíš s nimi, měla by ses vrátit, odkud jsi přišla.”

Rational discussion:

Racionální diskuze:

When discussing the Me Too and Black Lives Matter movements, I think a lot of the conflict stems from a disagreement in terms (lifehack: this is the case for most disagreements and misunderstandings). Men get resentful when women complain about how they have been victimized. Women get angry from the effects of trauma, whether due to little isolated incidents or dramatic attacks. Even as we try to participate in conversations, people tend to equivocate some very loaded terms. I have included a couple of them here with some general definitions.

Když mluvím o hnutích Me Too a Black Lives Matter, myslím na to, že spoustu konfliktu vzniká pouze z neshody v pojmech (rada do života: tohle je případ pro většinu rozepří a nedorozumění). Muži bývají nedůtklivý, když si ženy stěžují o tom, jak bývají viktimizované. Ženy se naštvou v návaznosti na trauma, ať jde o jednotlivé incidenty nebo dramatický útok. Přestože se snažíme do konverzací zapojovat, často se vyhýbáme používání některých silnějších výrazů. Pár jsem jich sem zařadila, včetně obecné definice.

Fault: an action that someone carries out, or directly causes to be carried out (I didn’t step on the brake, therefore the car accident is my fault).

Chyba: akce kterou někdo provede nebo nechá provést (nešlápla jsem na brzdu, takže je nehoda moje chyba)

Responsibility: someone caused something else to happen, be that an action or circumstances (I didn’t screw the lid onto the milk tightly enough, so it is my responsibility that the milk spilled).

Zodpovědnost: když někdo způsobí, že se něco stane (nezašroubala jsem víčko až na doraz, takže jsem zodpovědná, že se mléko vylilo)

Vice: an intentional action or activity that causes harm to the main participant and/or a third party (overuse of alcohol is a vice).

Prohřešek: cílená akce nebo aktivita, která ublíží někomu jinému (přemíra alkoholu je prohřešek)

Foolishness: an action, activity, or belief that goes against logic and leads to undesirable outcomes (pulling the tail of an aggressive dog is an example of foolishness).

Hloupost: akce nebo aktivita, která se provede navzdory logice a vede k nežádoucím výsledkům (tahat rozzuřeného psa za ocas je ukázková hloupost)

These terms overlap somewhat, and it can be difficult to determine where to place blame.

Tyto pojmy se často překrývají a tak může být složité určit, kam připsat vinu.

Let’s take a neutral example to begin. Cookies are sitting on the table and a child takes some when his mother, who has put them on the table, is not looking. We may say that the vice is stealing the cookie when the household rules state otherwise (notable: in order to be just, this counts as a vice only if the rules against taking cookies are clear to the child).

Začněme s neutrálním příkladem. Na stole jsou sušenky a dítě si jich pár vezme ve chvíli, kdy se jeho matka nedívá. Mohli bysme říct, že prohřešek je krádež, pokud však pravidla domácnosti neurčí jinak (je nutné dodat, že by se to mělo brát jako provinění pouze, pokud je dítěti zakázáno si sušenky ze stolu brát).

Given that the child did the stealing, it is the child’s fault.

Vzhledem k tomu, že dítě kradlo, je to chyba dítěte

In stealing the cookie, the child and the mother both have responsibility: the mother for putting the cookies in a place where they could be stolen, the child for taking the cookies.

Ve věci krádeže sušenky jsou však viní dítě i matka. Matka za to, že dala sušenky na místo, kde mohou být ukradené, dítě za to, že si je vzalo.

The child has both responsibility and fault. Given that he did, in fact, steal the cookies, he may very well have stolen the cookies even if the mother hid them. It is not the mother’s fault that the child stole the cookies. Depending on how well she knows her child, it may have been foolishness on her part to put them in easy reach of her child. But no matter where she put the cookies, it is wrong to steal cookies. No matter how natural it is to steal the cookies, given how delicious they are and how much the child loves them and wants them, it is wrong to steal cookies. The child, as the primary actor in the stealing, has the fault.

Dítě je v tuto chvíli zodpovědné i vinné. Vzhledem k tomu, že sušenky ukradlo, mohlo by je stejně tak ukrást, i kdyby je matka před ním ukryla. Není to chyba matky, že dítě sušenky vzalo. Záleží na tom, jak dobře své dítě zná, mohlo by jít také o její hloupost, když dává sušenky někam, kde se k nim dá lehce dostat. Nezáleží na tom, že vzít sušenky, které jsou tak dobré a dítě je má rádo, je vlastně přirozené, pořád je špatné ukrást sušenky. Dítě, které v krádeži sušenek hraje hlavní roli je ten, kdo je vinen.

It is not the mother’s fault.

Není to chyba matky.

The fine line between responsibility and fault comes into play especially in cases of alleged harassment, assault, or misconduct. Especially when all those words like vice, sin, responsibility are so loaded with personal and societal connotations. When discussing movements like Me Too or Black Lives Matter, it is even more intimidating. But I am going to give it a try in our two upcoming events this fall at the library.

Hranice mezi zodpovědností a chybou je velmi tenká, zvlášť v případech, obvinění z obtěžování, napadení nebo špatného chování. Obzvlášť, když slova jako prohřešek, hřích nebo zodpovědnost jsou plné osobních a společenských konotací. Při probírání Me Too a Black Lives Matter je to celé ještě třaskavější. Ale pokusím se o to ve svých podzimních přednáškách v knihovně.

Things to remember:

Na co pamatovat:

Human beings are not good at empathizing. We are good at sizing up a situation and evaluating it quickly, usually on the basis of how much we can relate to it – would I do it that way? How might I do it differently? This is natural, we are pack animals with a few natural predators (though nothing poses a greater risk to us than our own stupidity). Our ancestors needed to be able to react immediately and evaluate risk quickly. But the fact is that we are not in that situation we are observing, and we do not have the lived experience of the other person in that situation. Of course we would not react like they do. But we cannot say for certain that we would not react the same were we in their shoes.

Lidem příliš nejde empatie. Jsme dobrý na posuzování situace, jejím rychlém vyhodnocení, většinou založeném na tom, jak moc se se situací dokážeme ztotožnit – udělal bych to tak? Udělal bych to nějak jinak? Je to přirozené. Jsme smečka zvířat s několika predátory (ačkoliv pro nás nic nepředstavuje větší risk než naše vlastní hloupost). Naši předci potřebovali umět reagovat hned a vyhodnocovat risk rychle. Ale jde o to, že často posuzujeme situace ve které sami nejsme a nemáme s ní přímou zkušenost. Samozřejmě, že bychom reagovali jinak, ale zároveň nemůžeme úplně vyloučit, že bysme se nezachovali stejně, kdybychom byli v jejich kůži.

Resist fearing the threat of the unfamiliar. Approach that which is different with curiosity and a willingness to listen. Be kind to others, and to yourself. You are at once perfectly special and perfectly the same as everyone else. Look at those around you with this lens, and treat them with this same respect.

Odolejte strachu z neznámého.Přistupujte k tomu, co je jiné se zvědavostí a ochotou naslouchat. Buďte milý k ostatním I k sobě. Jste stejně tak speciální a stejně tak stejný jako kdokoliv jiný. Pamatujte na to, až se budete dívat kolem sebe a mějte ke každému rovnaký respekt.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here