Ve vesmíru mohou fungovat miliony věcí, ale pokud je nepojmenujeme, tak o nich nevíme.

Slovo informace běžně používáme, narazíme na něj ve sdělovacích prostředcích, v odborné literatuře i v běžném rozhovoru s přáteli. Dalo by se říci, že s informací se potkáme na každém kroku a každý určitě ví, co znamená. Jako u jiných abstraktních pojmů ale není vůbec jednoduché pojem informace jednoznačně vysvětlit.

Schválně si to zkuste. Informace je… Je to těžké, že? Informaci si představujeme různě. Na přesném významu pojmu informace se ani vědci neshodují. Dokonce v literatuře i na internetu najdeme velké množství naprosto odlišných definic.

Knížku si můžete vypůjčit u nás v knihovně… /Foto Jana Bednářová/

Zeptala jsem se přátel, kolegů a známých a mezi jinými odpověďmi zaznělo: informace je cokoli, co je zakódováno v datech, které je možné dát do nějakého kontextu; přenos dat; nějaké sdělení; úbytek entropie nebo úbytek možností; záleží na oboru; informace se předává komunikací; zpráva, která přinese něco nového; informace jsou data s lidským vědomím; informace je odpověď na otázku; informace je něco nového, co se dozvím; interpretace nějakého oznámení; informace je znalost; odevzdávání a přijímání oznámení; obsah toho, co si vyměním s vnějším světem; zpráva v novinách; obsah knih…

Vidíte, že to vůbec není lehké. Odpovědí je spousta a u každé najdeme alespoň část pravdy. Skoro bych se přidala slovy, že informace je chaos.

Jak to je?

Ve středověké filozofii byl termín informace užíván ve smyslu „formulovat myšlenku“. Postupně se význam měnil. Například se přes René Descarta a jeho „dávání formy hmotě“ posunul ke „komunikování něčeho k někomu“, což je dodnes hlavní známou definicí ve společenských vědách. Ve 20. století se význam slova informace technizoval (definice kybernetického pojmu informace). Objevil se nový přístup, který je založen na pojetí informace jako „energie, která snižuje nebo odstraňuje neurčitost“ a jehož chápání je vyvozeno z přírodních věd. Když se do problému více ponoříme, brzy zjistíme, že každý vědní obor má k pojmu informace rozdílné přístupy, různé definice a vysvětlení.

Není jednoduché se v tom vyznat a přiznejme si, stále nic nevíme, ač odpověď máme na jazyku.

Jestli vás téma informací a informační vědy zajímá, rádi byste se dozvěděli více a ještě se pobavili, určitě si přečtěte knihu Informace – Historie. Teorie. Záplava (Argo / Dokořán, 2013) amerického spisovatele Jamese Gleicka, mj.autora oceňované knihy Chaos. Kniha se čte jedním dechem. Dozvíte se mnohé nejen o informacích, ale i o telekomunikaci, počítačích, genetice, spamu a memech, kompresi dat, „dálkové řeči” afrických bubeníků, kvantové mechanice i šifrách, měření informací, náhodě a pravděpodobnosti a dalších zajímavých skutečnostech z oboru informační vědy. Také se na jejích stránkách setkáte se s řadou zajímavých osobností, s Charlesem Babbagem a Augustou Adou Byronovou, Kurtem Gödelem, Samuelem Morsem, Isaacem Newtonem, Bertrandem Russellem, Claudem Shannonem, Ervinem Schrödingerem, Alanem Turingem, Norbertem Wienerem a dalšími.

Možná na konci nezjistíte, co přesně je ta informace, ale určitě se dozvíte, k čemu slouží a jaký význam má pro nás i pro vědu.

Když budete mít čas, napište nám svou definici slova INFORMACE, ať už jste knihu četli, nebo se na ni zatím chystáte.


GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán Argo, 2013. 396 s. ISBN 978-80-7363-415-5.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here